Salesiánská asociace Dona Boska (SADBA)


Počátky kněžské činnosti

Jmenuji se Bartoloměj Garelli

Návštěva věznice

V té době byly v Turíně čtyři věznice. Když se jednou chystal don Cafasso do jedné z nich na návštěvu, pozval s sebou Dona Boska. Mladý novokněz byl silně otřesen, když procházel temnými chodbami; odkud všude čišela zima a vlhko. Smutné a bledé tváře vězňů v něm probudily účast a soucit. Počínání některých v něm naopak probouzelo odpor a hnus. Největší bolest pocítil, když viděl za mřížemi hochy.
„Pohled na velký počet chlapců od dvanácti do osmnácti let mě vyvedl z míry. Byli urostlí, silní, schopní a já musel přihlížet, jak zde tráví život v nečinnosti, jak jsou dohryzáni hmyzem, bez chleba hmotného i duchovního.“
Doprovázel dona Cafassa stále častěji. Nakonec přicházel za hochy sám. Pokud to dovolil strážní dozor, pokoušel se o osobní rozhovory. Nejčastěji pro ně míval lekci z katechismu. Zpočátku se mu příliš nedařilo. Musel snášet urážky a cynické poznámky. Po čase si získal u některých důvěru, takže mohli spolu hovořit jako přátelé.
Časem věděl o každém, proč tu je a jak se sem dostal. Nejčastěji to bylo za krádeže. Někdy kradli z hladu, někdy proto, že si potřebovali obstarat něco nutného k životu. Někdy vykrádali bohaté z nenávisti, protože je nechtěli zaměstnat a byla jim lhostejná jejich krajní nouze.

DBT, 111–112

Rozčilený kostelník

Všechno začalo nenápadně ráno na svátek Neposkvrněné, 8. prosince 1841. Téhož roku otevřel v Turíně don Cocchi první oratoř. Don Bosco byl v tomto městě teprve měsíc. Sám popsal, co se tehdy přihodilo.
„Na svátek Neposkvrněné Panny Marie jsem se oblékal na mši svatou. Kostelník Josef Comotti si všiml mladíka stojícího v koutě a zavolal ho, aby mi šel ministrovat.

  • Nedovedu, odpověděl postrašeně.
  • Jen se nestyď, nikdo jiný tu není, nedělej drahoty a honem běž.
  • Nedovedu, znova opakoval mladík. Nikdy jsem ještě neministroval.
  • Dobytku jeden, pak tu nemáš co dělat, dopálil se sakristán. Když nedovedeš ministrovat, proč jsi sem lezl? Vztekle chytil násadu oprašovadla a začal s ní bít hocha po hlavě.

Ten se dal na útěk.

  • Co si to dovolujete? okřikl jsem ho rázně. Proč ho bijete? – Protože přišel do sakristie a nedovede ministrovat.
  • Nepočínal jste si dobře.
  • Co vám je po tom?
  • Je to můj přítel. Rychle ho zavolejte. Musím s ním mluvit. Vystrašený hoch se vrátil. Byl rozcuchaný, kabát měl špinavý a potrhaný. Přišel z venkova. Doma mu asi řekli: –Nezapomeň chodit v Turíně na mši. Poslechl, ale styděl se jít do kostela mezi svátečně oblečené věřící. Zkusil to vklouznout do sakristie. Na venkově to bývá běžná praxe.
  • Byl jsi už na mši? zeptal jsem se laskavě.
  • Nebyl.
  • Zajdi si na ni. Pak s tebou musím promluvit o něčem, co tě bude zajímat.

Slíbil mi to. Když jsem skončil mši svatou a díkučinění, zavedl jsem ho na kůr a s usměvavou tváří jsem ho oslovil:

  • Jak se, příteli, jmenuješ?
  • Bartoloměj Garelli.

DBT, 115

Pro začátek jedno Zdrávas Maria

Don Bosco si klekl a pomodlil se Zdrávas Maria. Po pětačtyřiceti letech pak svým salesiánům řekl:

  • Všechny dary, které nám dalo nebe, jsou ovocem onoho prvního Zdrávas Maria, které jsem se modlil vroucně a s přímým úmyslem.

Když se domodlil, úvodem se přežehnal. Všiml si, že Bartoloměj se pokoušel o něco podobného. Pak mu v jeho nářečí – byli krajané – vyprávěl, že na Boha se obracíme jako na otce.

  • Bartoloměji, řekl mu na konci, byl bych rád, kdybys přišel příští neděli zas.
  • Přijdu rád.
  • A nechoď sám. Přived i své kamarády.

Bartoloměj Garelli, malý zedník z Asti, se stal prvním Don Boskovým zprostředkovatelem mezi mladými dělníky na svém pracovišti. Vyprávěl jim, že se potkal se sympatickým knězem, který dovede také pískat, a tlumočil jeho pozvání.
Neděle byla za tři dny. Přišlo jich devět. Nešli do kostela svatého Františka z Assisi. Přišli za Donem Boskem. Začala oratoř.

DBT, 116–117

Informace:

Publikováno: 30. 1. 2007
Poslední změna: 30. 1. 2007


 

Pořádají: Salesiáni Dona Boska , SADBA , Salesiánské aktivity pro mládež