Kritéria salesiánské pedagogiky

Široce se zabývat pedagogickými kritérii práce s mládeží je mimo rámec této práce. Proto bych rád nastínil jen základní kritéria salesiánské práce s mládeží. Salesiánská výchovná metoda je jednou z mnoha výchovných metod. Má však svá určitá specifika, která jí vtiskl zakladatel salesiánů Jan Bosko.

Výrazně se formulací kritéria zabývala 20. mimořádná generální kapitula. Hledala takové, které by pomohlo odlišit správnou formu pokoncilní obnovy kongregace od nesprávné. Bylo nutné, aby kritérium bylo objektivní a vnější, a ne jen odkazy na „ducha“ zakladatele, protože ten se může stát vlivem subjektivního hodnocení něčím problematickým, což by zase žádalo nějaké jiné kritérium. Jako vyhovující kritérium nachází dynamickou věrnost Donu Boskovi v oratoři. Nemyslí oratoř jako nějaké konkrétní historické dílo, které by bylo v rozporu s jinými Don Boskovými díly, ale oratoř jako souhrn a syntézu všech jeho děl. Obnovené salesiánské stanovy toto kritérium potvrzují. Jde tedy o to, jak žít v současné době takovým způsobem, jakým by v ní žil Don Bosko sám. „Místo, aby otrocky opakovali, co Don Bosko dělal,“ jsou salesiáni vybízeni, „aby jednali jako on. Místo, aby mechanicky napodobovali jeho pomíjející činy,“ jsou povoláni, „aby pochopili hluboký zákon, jímž se řídil ve svém konání.“ Aby to bylo možné, nezbývá nám než si položit vážně otázku, co bylo hlavním Don Boskovým motivem, který ho vedl při jeho práci.

Vědomí povolání

Základním motivem Dona Boska byla „jeho rozhodná vůle dát inteligentní a věrnou odpověď na Boží volání,“ kterého se mu dostalo v tajemném snu v devíti letech. Odpovědí Dona Boska na svěřené poslání byla jeho činnost ve prospěch chlapců. Tu systematicky rozvíjel v oratoři. Sám byl přesvědčen, že je povolán k pastýřské službě vzhledem k hochům. Mimořádná generální kapitula říká, že „pastorace mladých, svěřená našemu otci a zakladateli, se inspiruje především na příkladech toho pravého evangelního pastýře,“ vyznačujícího se dobrotou a starostlivostí. Hned první článek salesiánských stanov hovoří o víře v to, „že Společnost svatého Františka Saleského se zrodila nejen z lidského rozhodnutí, nýbrž z podnětu Božího“. Aspekt vědomí Božího povolání a jeho výzvy patří k základním kořenům každého salesiánského díla.

Výchovný, katechetický a pastorální aspekt

Don Boskova oratoř je úplná, když se obrací na celého mladého člověka: chce z něho vychovat člověka a křesťana. Je otevřená všem, zvláště těm nejpotřebnějším, protože „oni více než jiní potřebují asistenci, mají-li se udržet na cestě spásy“. 20. mimořádná generální kapitula klade *„tři požadavky, aby některá činnost mohla být považována za salesiánskou:

• musí sloužit mládeži, především té potřebné;
• musí mít cíl zcela pastorační;
• musí být proniknuta stejným duchem, jakým se vyznačovala činnost Don Boska v jeho valdocké oratoři.“*

Salesiánská výchova je založena na modelu budování osobních vztahů. Ve svém památném dopisu z Říma roku 1884 Don Bosko píše, že je třeba, „aby byli chlapci nejen milováni, ale aby také sami chápali, že jsou milováni.“ Kříž, který dostávají salesiáni při skládání věčné profese, nese nápis: „Studia di farti amare.“ Jasně vyjadřuje důležitý odkaz Dona Boska a dává ho jako životní program každému salesiánovi. Osobní zájem o jednotlivce je podstatným kritériem pro každé salesiánské dílo.

Vokacionální aspekt

Salesiáni se během posledních let hodně zamýšleli na celosvětové úrovni nad tématem orientace výchovy mladých k víře. Její základní rozměr nalezly v zaměření na povolání. Chtějí pomáhat mladým při jejich hledání vlastní budoucí cesty směrem k disponibilitě a velkorysosti, aby byli pozorní a naslouchali Božímu hlasu. Chtějí mladé lidi doprovázet při vytyčování jejich životního projektu.

Důležitým kritériem pro každé salesiánské dílo je tedy vokacionální aspekt. Hlavní představený salesiánů Dona Boska to zdůrazňuje salesiánům v roce 2000 ve svém dopise, „který má být stimulem každé komunitě i každému spolubratrovi, aby celou duší svědčil o povolání, poukazoval na ně a otvíral nové obzory, aby salesiánská pastorace nebyla omezena povšechními a povrchními nabídkami povolání ani aby se neredukovala pouze na hledání kandidátů salesiánského života mimo salesiánské prostředí.“

Vokacionální aspekt se projevoval také v oratoři Dona Boska ve snaze zajistit její pokračování. Existuje v ní zajímavý vztah mezi kontinuální částí jeho díla, které se stále rozvíjí z jednoho zdroje, a mezi jeho schopností reagovat na nové a změněné podmínky. Paralelní souběh této kontinuity a novosti je pro jeho dílo charakteristický.

Když sledujeme cestu povolání Dona Boska a růst celého hnutí, které založil, můžeme postřehnout několik vývojových etap. V prvních Don Boskových snech se nám může zdát, že se povolání ke službě mladým týká jen Dona Boska samotného. Když se v průběhu jeho dílo rozvíjí, v zápalu práce umdlévá a je nucen najít si pomocníky. Tito první pomocníci však problém nevyřeší. Přišli, zdrželi se na chvíli a pak zase odešli. Tak se nedalo s užitkem pracovat a bylo třeba hledat jiné řešení. Ale v tom se stal div: oratoř vyspěla natolik, že byla schopna si opatřit vlastní pastýře. A nejen to. Dokonce se začíná šířit i jinam a tam nést oheň mládežnického apoštolátu. Ale tím ještě nebylo všechno vyřešeno. Ani tito vychovatelé, vyrostlí v oratoři, neměli takovou stálost, aby skrze ně mohlo dílo dále pokračovat. Don Bosko bolestně naříkal nad nevytrvalostí svých pomocníků. Opět se mu ve snu zjevuje Panna Maria a doporučuje mu ovázat čelo svých spolupracovníků bílou stuhou, na které bylo napsáno slovo „poslušnost“. To bylo jedním z motivů k založení salesiánské kongregace. Díky ní chtěl zajistit kontinuitu díla.

I když Don Bosko zůstával věren původnímu poslání, byl vždy připraven zapojit do své činnosti i jiné požadavky, jak je přinášel den, vývoj prostředí, církevně-politické změny nebo potřeby jeho chlapců. Byl vždy otevřený vůči všemu, co nová doba přináší. V této jeho dynamické pružnosti se projevovala stálá novost jeho díla.

Mimořádná generální kapitula uvádí tři zásady, jimiž se má řídit expanze salesiánských děl:

• „musí být zaměřena k hledání a formování vychovatelů;
• musí být zaměřena k lidské a křesťanské formaci hochů;
• musí sloužit k usnadnění setkání vychovatelů a hochů ve výchovné akci“.