Vstup k salesiánům
Odchod do Itálie
Na jaře 1923 se Štěpán dočetl, že v Itálii v městečku Perosa
Argentina se připravují slovenští chlapci ke vstupu k salesiánům –
řeholníkům, kteří pracují a vychovávají mladé lidi, aby je vedli
k Bohu. To bylo něco, co odpovídalo jeho životní touze – bude knězem,
který se věnuje mládeži. V létě se rozhodl odjet do Itálie. A maminka?
Pochopila, že je to vůle Boží, a aby synovi pomohla, prodala část majetku,
půjčila si nějaké peníze a vybavila ho na cestu svým
požehnáním.„;“5";;;
Salesiánslá formace
Trochta se v Perose s velkou chutí pustil do studia a ve školním roce
1924–1925 absolvoval noviciát. V té době vyvinul první a zásadní
aktivitu pro příchod salesiánů do Čech. Po rozhovoru s hlavním
představeným na jaře 1924 postupně kontaktoval jemu známé salesiány
českého původu a seznámil je s myšlenkou založení české provincie.
Mezitím se ale připravoval na vstup do řehole svatého Jana Boska.
První sliby složil 24. září 1925 do rukou samotného hlavního
představeného dona Filipa Rinaldiho. Poté absolvoval praxi; během ní napsal
asi dvacetistránkovou brožurku v češtině o díle Dona Boska, kromě toho
publikoval články i v různých časopisech ve své vlasti.
V roce 1926 byl Trochta poslán jako asistent do Perosy mezi krajany. Spolu
s P. Ignácem Stuchlým, který tam byl také povolán, připravili – spolu
s Mons. Štanclem v Čechách – příchod salesiánů do vlasti, k němuž
došlo 28. září 1927. Místem, kde začalo salesiánské dílo v Čechách
a na Moravě, se stal Fryšták nedaleko Holešova. Zde Trochta rok pomáhal s
„rozjezdem“ díla, ale poté ho představení poslali studovat do Turína.
Čtyři roky studia utekly jako voda a Trochta byl 20. června 1932 promován
doktorem teologie.
Příchod do Čech
Kněžské svěcení přijal 3. července téhož roku. Ve svých 27 letech
se stal salesiánským knězem, intelektuálně i morálně připraveným jít
ve stopách Dona Boska a zcela se odevzdat Kristu. Poté odjel na svou slavnou
primiční mši svatou do rodiště.
Štěpánova primice se stala velkou náboženskou manifestací celého kraje.
Dům primiciantův byl ozdoben, vše zameteno a vydrhnuto. V kuchyni se již
tři dny před slavností vyvařovalo, hudba, družičky, kněží…
V kronice Francovy Lhoty se můžeme dočíst větu, která předznamenává
budoucí Štěpánův život: „Před průvodem odříkával lid Boží u domu
primiciantova bolestný růženec.“
